Blog, Strana 23

Povaha

Povaha alpského jezevčíkovitého brakýře je pevná a nebojácná. Velmi rád se vydává sám na výlety. Pokud má možnost utéct, udělá to. Je docela paličatý, ale přesto se poměrně snadno učí. To, co se už jednou naučí, nezapomene. Většina psů má rádo vodu. Alpský jezevčíkovitý brakýř je velmi energické plemeno. Při lovu je horlivý a velmi vytrvalý. Má výborný čich. Jako rodinný pes bývá hravý a oddaný své rodině. Je to také výborný hlídač.

Popis

Alpský jezevčíkovitý brakýř dorůstá výšky 34 - 42 cm v kohoutku. Jeho hmotnost se pohybuje okolo 15 kg. Hlava má klenutou lebku. Skus je nůžkový nebo klešťový. Oválné oči mají chytrý výraz, jsou tmavě hnědé. Uši jsou poměrně dlouhé a vysoko posazené, volně visí podél lící. Špičky uší jsou zakulacené. Krk je krátký a svalnatý. Tělo alpského jezevčíkovitého brakýře je dobře osvalené a dlouhé. Působí robustně. Záda se mírně svažují. Ocas je vysoko nasazený a u kořene silný, nesen je svěšený. Končetiny jsou silné, krátké. Srst je hustá, hrubá a těsně přiléhá k tělu. Zbarvení je červené nebo černé s jasně ohraničeným pálením. Průměrná délka života je 11 - 13 let. 

Historie

Alpský jezevčíkovitý brakýř pochází z Rakouska. Již ve středověku byli k lovu používáni podobní psi. Roku 1881 a 1885 tyto psy použil Rudolf Habsburský při loveckých výpravách do Turecka. V roce 1932 byl v Rakousku uznán jako třetí barvářská rasa pod jménem alpsko-krušnohorský jezevčíkovitý brakýř. V roce 1975 bylo jméno pozměněno do dnešní podoby a roku 1991 zařazeno mezi barváře. Byl vyšlechtěn pro lov lišek a nahánění zvěře. Jako rodinný společník se příliš nevyskytuje. Ovšem ani u myslivců jej příliš často nenalezneme.

Základní péče

Srst alpského jezevčíkovitého brakýře nepotřebuje žádnou speciální péči. Bohatě postačí občas prokartáčovat, v období línání je třeba častěji. Toto plemeno potřebuje dostatečné množství pohybu. Nejvhodnější aktivitou je pro něj lovecké vedení, ale dá se bez problémů chovat jako rodinný pes. Při lovu bývá využíván na černou zvěř. Vůči nepříznivému počasí je odolný, ale celoroční pobyt venku není vhodný.

Povaha

Malamut je společenský, přátelský, dobrosrdečný a laskavý pes. Je velmi hravý a v dospělosti důstojný. Dokáže být také poměrně tvrdohlavý. Je to krásný pes, který je věrný svému majiteli. Snáší se dobře s dětmi. Vyznačuje se svou odolností a spolehlivostí. Je to pes jednoho pána. Od mládí je dobré ho navykat na kontakt s jinými psy, je totiž dominantní a může vyvolávat rvačky.

Popis

Výška psa v kohoutku je 63 cm, u fen je to 58 cm. Váha psů se pohybuje od 39 do 40 kg, u fen 30 až 34 kg. Srst má malamut středně dlouhou a hustou a ta ho ochraňuje v jakémkoliv počasí. Tento pes má silnou kostru s mohutnou skladbou svalstva. Jeho tělo je prodloužené, má silný krk, hlubokou hruď a rovná záda. Končetiny jsou silné a pevné. Hlava široká, velká, čumák protažený a objemný. Oči malamuta jsou tmavé, mandlového tvaru. Uši má stojaté, trojúhelníkové. Čenich je většinou černý. Ocas je položený vysoko a v klidovém stavu se otáčí se na záda. Barva srsti je našedlá až do barvy černé, někdy může být zlatavá až hnědá. Břicho a spodní část končetin jsou bílé. Pro souvislé zabarvení je povolena pouze bílá barva. Průměrný věk malamuta je 13 let.

Tento pes potřebuje opravdu hodně pohybu. Jeho majitel by měl být sportovně založený. Malamut je skvělý společník při jízdě na kole, joggingu, ale také plavání je mu vlastní. Nejpřirozenější je pro něho práce v zápřahu. Malamut vyniká vytrvalostí, nikoliv rychlostí. Nejlépe mu vyhovují závody na dlouhé tratě.

Historie

Toto plemeno pochází ze severozápadní Aljašky. Bylo chováno původními obyvateli Mahlemuty. Malamut byl používán k lovu a tahání nákladů. Na konci 19. století, s příchodem osadníků a nástupem zlaté horečky, nastal pro toto plemeno počátek zániku. Zlatokopové si našli zálibu v závodech psích spřežení a místní psi byli příliš pomalí. Z tohoto důvodu zájem o malamuty upadal. Naštěstí ve 30. letech 20. století začali příznivci této rasy s čistokrevným chovem. V současnosti je plemeno malamut velmi oblíbeno v USA a Kanadě jako rodinný společník, saňový pes a partner pro sportování.

Základní péče

Srst malamuta je třeba pravidelně pročesávat. Mimo línání, stačí 1x týdně kartáčovat. Při ušpinění, stačí srst také jenom pořádně vykartáčovat. Jestliže budete svého psa koupat, tak jedině pomocí kvalitního šamponu pro psy. Všeobecně se ale koupání u malamuta nedoporučuje, vlhkost srsti škodí a vznikají hot-spoty (zapařeniny). Srst se nestříhá ani netrimuje, pouze se odstraňují přerostlé chlupy mezi polštářky na tlapkách.Dále je nutné udržovat drápky ve správné délce, kontrolovat tlapky, čistotu uší a zdraví zubů. Zvýšenou péči věnujte i očím, tmavé skvrny po slzách, se odstraňují speciálními přípravky. Také je nutné sledovat změny v hybnosti psa, malamuti jsou náchylní na dysplasii kyčelních kloubů.

Výchova malamuta musí být včasná a důsledná. Pes musí pochopit, kdo je pánem. Tento pes není vhodný pro služební výcvik, ale základní výcvik poslušnosti by měl zvládnout. Začít s náročným výcvikem tahání by se mělo okolo 12-ti měsíců, po dokončení fyzického vývoje psa. 

Malamut je pes společenský, má rád svobodu, vzduch a celoroční ubytování venku. Kotec nemusí být zateplen. Nesnáší suchý vzduch. Může se pohybovat i v domě, v chladnějších prostorech. 

POVAHA

Alaskan Klee Kai také volal mini nebo miniaturní husky husky. Je to nejúžasnější plemeno, kterému se podařilo přivést do minulého století. To se podařilo skloubit všechny ty pozitivní vlastnosti a charakteristiky, které mohou existovat jen v psovi. Přeloženo z Eskymáci cus kai ‚znamená‘ malý pes“. Jednoduché a nekomplikovaná. Ale i přes jednoduchost jeho jméno, toto plemeno je považován za nejúspěšnější mezi těmi, kteří byli v poslední době staženy.

Popis

Huskies - to je jeden z nejpopulárnějších anejkrásnější plemen na světě. Ale ne každý má možnost mít na svém domě velkého psa. To je pro takový případ na Aljašce, byla chována speciální plemeno, což je miniaturní, ale přesné kopie Husky - Aljašský Klee Kai nebo mini husky. Tento pes je ideální pro milovníky malých domácích zvířat, které lze snadno vymačkané a dokonce průjem se psem v sáčku. Stojí za zmínku, že Klee Kai - to není „sníh pes“, nést svého pána na saních, a malý společník, který bude do vašeho života přinese radost a krásu.

To je neuvěřitelně energický a veselý pes. Je ideální pro majitele single, tak i pro velké rodiny s malými dětmi. Přes jeho „mládí“ plemene osvědčil velmi dobrou stránku. Většina chovatelů, chovatelé a fanoušci předvídat Klee Kai psů velkou budoucnost.

Klee Kai bude vždy schopen zapůsobitjiní, i když jeho hostitel mega-star. Jeho úžasný vzhled a temperament nebude schopna zastínit jiný pes, a ještě více lidí. V mini-zastřený vždy ohlížet na ulici a vyprovodit její vzhled a úsměvy.</ P>

Klee Kai vzhled je velmi podobný tomu, sibiřský husky. Nejvýraznější část její vzhled - velká a inteligentní oči. Ale hlavní rozdíl od své mateřské společnosti - to je velmi jemný, laskavý a současně hravý a rozpustilý charakter. Klee Kai - společenský „miláčkem“ v kontaktu s nimiž může být účtované neuvěřitelně silný a pozitivní energie.

HISTORIE

Toto nádherné plemeno se objevil v druhé polovině 20. století. Konkrétně, v 70. letech americký Linda Spurlin má ve svém domě Husky. Pes byl ještě docela malý a Linda si myslel, že by bylo skvělé vytvořit miniaturní, ale přesné kopie tohoto krásného psa s jasným vzhledem. Linda koncipovaný začala společnost s přítelkyní Eylin Gregori. Pracovali více než 20 let, než se plemeno, které by bylo přesně stejné jako celé kráse známé husky, ale co do velikosti několikanásobně menší.

Oficiální odkrývající skalní útvaryJe provedena v roce 1989. Byla to velká událost, po kterém miniaturní Huskies byly zástupy fanoušků a obdivovatelů. To bylo jen v roce 1995, se obrátili k dosažení vynikajících výsledků: objevilo světlo malé aljašské psa. Ve stejném roce byl rozeznatelný nejvzácnější chovy plemene sdružení.

Dosud není známo, jak přesně chovatelPodařilo se nám dosáhnout takových výsledků a přinese Klee Kai moderní vzhled. zda byly pořízeny jen nejmenší zástupce husky nebo používány k překračování dalších miniaturních plemen. Ale bylo to bez ohledu na to, jaké metody se používají a Gregory Spurlin: protože se jim podařilo vytvořit dílo a potěšit tisíce chovatelů.

Toto plemeno je možné rozdělit do 3 hlavních typů, které se liší ve velikosti:

• Standardní se zvyšující se od 38 do 42 cm a hmotnost 10 kg;
• malé s nárůstem od 33 do 39 cm a o hmotnosti do 7 kg;
• toi se zvyšující se na 33 cm a hmotnosti 4,5 kg.

Od Klee Kai Husky se liší nejen malévelikost, ale zatočený ocas, podobná té, která Huskies. Mini Husky - malá kopie Huskies, střední, kompaktní pes s harmonicky složené tělo. Má velmi výrazné oči, které mohou být jasně modrá, zelená nebo hnědá. Také povoleno mnohobarevný duhovky.

Zástupci Klee Kai plemeno může být opravdoví přátelé a rodina na 14-16 let. Dá se říci, že jsou dlouhé trvání.