KRMENÍ PSA S OHLEDEM NA VELIKOST, VĚK, FYZICKOU AKTIVITU A ZDRAVOTNÍ STAV

             Jak správně krmit psa

Základní požadavky pro krmení psa

Každý pes má trochu jiné nutriční nároky:

• Záleží na plemeni, tudíž na celkové velikosti psa 
• Stáří psa (krmení štěněte má jiná specifika než krmení dospělých či starších psů)
• Přizpůsobit krmení aktuální fyzické aktivitě psa
• Zhodnotit další stavy: např. březost, nemoc psa apod. V případě potravinových alergií je nutné speciálně upravené krmení pro psa s vyloučením alergenní složky. Také při různých veterinárních dietách či tehdy, je-li potřeba psa zhubnout, je rovněž nutné uzpůsobit stravu aktuální situaci. 

Všichni jsme si už asi zvykli na rozdělování psích granulí podle věkových kategorií. Štěněcí, dospělácké a seniorské granule nám už přijdou naprosto běžné. Můžeme si vybrat i granule zaměřené na životní styl – existují granule pro aktivní psy, pro bytové psy, pro mlsné psy nebo třeba pro kastráty. A také jsou tu granule určené pro jednotlivá plemena.

NA VELIKOSTI ZÁLEŽÍ

Variabilita psích velikostí je neuvěřitelná. Miniaturní plemena ...např. ČIVAVA, BIŠONEK, JEZEVČÍK, MALTÉZSKÝ PSÍK a jiné, mívají malé a často velmi jemné čelisti, malí teriéři naopak mají zuby a čelisti velmi silné. I velká plemena se liší tvarem a velikostí čelistí, mívají předkus nebo podkus. Je tedy pochopitelné, že pro malá plemena se lépe hodí granule malých velikostí a pro velká zase velké granule, protože malé by mohla vdechnout. Malí psi rovněž potřebují více energie, protože díky menšímu povrchu těla neudrží tak dlouho teplo. Je tedy logické, že granule pro malá plemena bývají energicky vydatnější.Záleží i na stavbě těla – obří plemena s robustní stavbou těla, jako např. NOVOFUNDLANDSKÝ PES, LEONBERGER, BERNARDÝN nebo třeba TIBETSKÁ DOGA , potřebuji méně vydatné krmivo jako stejně těžká NĚMECKÁ DOGA . Mezi plemeny opravdu existují výrazné rozdíly.

KRMENÍ DLE VĚKU PSA

Zajímavé je, že ne všechna krmení podle plemen jsou dostupná ve štěněcí variantě, což naznačuje, že věk je důležitější než plemeno. Mnoho štěněcích granulí je ovšem rozděleno podle velikosti. Ty pro velká plemena jsou méně kalorická, aby štěně rostlo pomaleji a nebyla zatěžována kostra. Ty pro prcky jsou zase menší, aby se lépe kousaly. 

Jako první kritérium výběru suchého krmiva je třeba zvážit věk psa. Proč? Protože požadavky na vývoj organismu jsou u štěněte výrazně odlišné oproti pejskovi v seniorském věku, který neroste, ale potřebuje více bílkovin a méně tuku.

Nepodceňujme věk psa při výběru granulí. Můžeme tím předejít zdravotním problémům v budoucnu.

Jak tedy definujeme stáří psa:

Štěně má zvýšené nároky na kvalitu a vydatnost stravy

1. malá plemena do 12 měsíců ( Čivava, Boloňský psík, Jack Russek Teriér......)

2. střední plemena do 16 měsíců ( Border kolie, Maďarský Ohař, Bígl....)

3. velká a obří plemena do 24 měsíců ( Německá doga, Německý ovčák, Rhodéský ridgeback....)

Dospělí psi mají běžné nároky na výživu.

Psí senioři mají zvláštní požadavky na výživu.

1.malá plemena od 9 le

2.střední plemena od 8 let

3.velká plemena od 7-8 let

4.obří plemena od 6 let

JAK SPRÁVNĚ KRMIT PSA S OHLEDEM NA FYZICKOU AKTIVITU?

Aktivita psa je při  výběru granulí doplňujícím kritériem. V naprosté většině případů se jedná o to, abychom svému chlupáči dali krmivo s tím správným energetickým obsahem. Tedy množství tuku, které receptura obsahuje, by mělo odpovídat energetickému výdeji.

Jak vypadá rozdělení dle aktivity psa v praxi.

1. Aktivní - pracovní psi
   Všichni ti, kteří mají nadstardardní množství pohybu. Například: lovečtí psi, pracovní psi a psi s vysokou aktivitou. Potřebují jak více tuku pro energii na celý den, ale i vyšší množství bílkovin pro efektivní regeneraci

2. Březí a kojící feny
   Fenka při výživě ať již nenarozených a nebo již narozených štěňátek potřebuje stejně vydatnou a energeticky vhodnou stravu jako je ta štěněcí.

3. Obézní psi
   Zde máme přesný opak toho co potřebuje pes aktivní. Samozřejmě krom zvýšeného pohybu a úpravy krmné dávky potřebuje obézní pejsek i granule z výrazně nižším obsahem tuku než je průměr - 7%-12% podle stupně obezity.

4. Sterilizovaní psi
   Kastrace se velmi často projeví i na změně metabolismu psa. Proto je dobré, krom vydatnějšího pohybu a úpravy krmné dávky zařadit i krmivo s nižším obsahem tuku – 10%-13%.

KRMENÍ PSA S OHLEDEM NA JEHO ZDRAVOTNÍ STAV

Co můžeme považovat za zdravotní či výživové omezení?

Alergičtí psi
Alergie se převážně projevuje nepřiměřenou reakcí organismu na podnět přicházející zvenčí. Ve výživě jde o reakci na některou ze surovin, která se nachází ve stravě. Víme-li, že máme alergického psa je nezbytné se alergizující surovině vyhnout a hledat v recepturách, které ji neobsahují. Krmiva, která neobsahují obecně známe alergizující suroviny mají obecný přívlastek Hypoalergenní.

POTRAVINOVÁ ALERGIE

Při alergii na potraviny pes netoleruje určitou složku krmiva. Obvykle jsou zdrojem živočišných bílkovin, které vyvolávají takovou alergii. Mezi běžné alergeny patří hovězí a mléčné výrobky. Kromě toho zejména obiloviny, zejména pšenice, jako spoušť potravinové alergie u psů.

Symptomy potravinové alergie: Potravinové alergie se projevují také ve formě kožních problémů, jako je svědění a vyrážka. Může také vést k zánětu ucha. I blecha může být přenašečem například lymské boreliózy nebo encefalitidy.

CITLIVÉ ZAŽÍVÁNÍ

Důvodů pro citlivé zažívání může být mnoho. Vnějšími projevy jsou většinou zvracení, nadýmání, zvýšená plynatost. Obecný přívlastek krmiv jež jsou vhodná pro citlivé zažívání je Senzitivní.

LÉČBA ALERGIÍ U PSŮ

Samozřejmě, že nejlepší způsob, jak se zbavit příznaků alergie u svého psa, je vyhnout se kontaktu s alergenem. U potravinové alergie je to například změnou stravy (bez obilné krmivo pro psy) a u bleší alergie je to tím, že budeme pejska sledovat zda není zamořen blechami.

Pokud váš čtyřnohý miláček trpí atopickou dermatitidou, vypadá to úplně jinak. Protože se samozřejmě nemůžete zcela vyhnout kontaktu s pylem. V tomto případě je však možné provádět tzv. Desenzibilizaci. Při tomto způsobu léčby se pes pravidelně podává alergen, přičemž se dávka stále zvyšuje. Výsledkem je, že si tělo pejska zvykne, a s určitým štěstím se v budoucnu nevyskytnou žádné, nebo jen slabé příznaky. Pravděpodobnost úspěšné desenzibilace je asi 70 procent.

Přehled nejčastějších alergenů: