Argentinská doga

nahla hluchota u psa

Povaha

Argentinská doga je ztělesněním toho, pro co byla vyšlechtěna - strážce a ochránce. Je to inteligentní pes, dobře se učí, ale potřebuje dobrý výcvik. Výcvik a výchova určují, jaký bude pes v dospělosti. Kromě hlídání se hodí i ke štvaní zvěře a aportování, protože má vynikající čich a je velmi vytrvalý a rychlý. Může být přiměřeně ostrý, je odvážný, bojovný a při lovu nebo hlídání neštěká. Je hravý, živý, vhodný i jako společník, a to i k dětem. Je to dominantní pes, který na sebe rád upozorňuje. Vyžaduje stálou pozornost, a pokud mu jí nedáte, je to pro něj něco jako trest. Prostor, který má k dispozici, rychle ovládne, a pokud se mu ostatní zvířata nechtějí podřídit, vyvolává rvačky, které mohou být pro protivníka fatální. Pokud není majitel dostatečně autoritativní a důsledný, bude chtít ovládnout i jeho.

Popis

Argentinská doga je středně velký, přesto mohutný pes molosského typu. Výška v kohoutku bývá od 60 až 68 cm, váha 40 až 60 kg. Argentinská doga je výborně osvalený pes s harmonickou stavbou těla a těsně přiléhající kůží. Vyzařuje z ní síla a budí respekt. Středně velká hlava působí těžkým dojmem a spolu s krkem tvoří silný, svalnatý oblouk. Nos je černý, tlama se silnými čelistmi a klešťovým nebo nůžkovým skusem, oči hnědé až mandlové a vysoko nasazené uši, jejichž kupírování je již zákonem zakázáno. Hřbet má argentinská doga široký s mohutným svalstvem, mírně se k zádi svažující, hruď je rovněž široká a hluboká, břicho jen mírně vtažené. Ocas je silný, dlouhý, šavlovitě zatočený. Srst je hladká a měkká, dlouhá asi 2 cm. Hustota se liší v závislosti na podnebí. Barva je bílá, pouze kolem oka je přípustná černá skvrna o velikosti max. 10 % plochy obličejové části. Průměrný věk je pouze osm až deset let. 

Historie

Argentinská doga je poměrně mladé plemeno šlechtěné až od roku 1873 rodinou Martinezů. Díky tomu ale přesně víme, jaká plemena se na vývoji argentinské dogy podílela. Martinez tehdy vytipoval devět plemen, jejichž křížením měl vzniknout pes, který by byl schopný bojovat proti pumám a jaguárům, lovit divoká prasata, hlídat obrovská stáda dobytka a zároveň přežít v nehostinných podmínkách Kordiliér a pamp. Základem byla Cordóbská doga, geneticky nevyrovnané plemeno vzniklé křížením bulteriéra, boxera a anglického buldoka s potomky mastinů. Dále byla použita německá doga, irský vlkodav, anglický buldok, pyrenejský mastin, pointr a bordeauxská doga. FCI toto plemeno uznala v roce 1973 jako jediné argentinské plemeno.

Základní péče

Argentinská doga vyžaduje důslednou péči, kvalitní krmení a dostatek pohybu. Již od štěněčího věku je třeba korigovat agresivní chování psa, projevující se především při krmení, nebo po potrestání. Agresivita a přílišná dominance by byly v dospělosti závažný problém. Přesto je třeba počítat s tím, že určitá agrese vůči ostatním psům (hlavně opačného pohlaví) je silně geneticky zakódována a nejde zcela potlačit. Důležité je také, aby měl pes vždy k dispozici vodu, protože v jeho žaludku jsou kyseliny a bakterie, napomáhající trávení a dekontaminaci, i třeba znečištěné potravy. Potrava by měla obsahovat i dostatek vlákniny, naopak bychom neměli psovi dávat uzeniny nebo zbytky lidských jídel a také mléko, které neumí zpracovat.

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.. Více informací zde.