Anglický buldok

Anglický buldok - fotografie, péče a údržba - Zvířata - 2021

Povaha

Šlechtěním se podařilo bojovníka změnit v kamarádské, mírumilovné až apatické zvíře. Anglický buldok je přátelský, trochu tvrdohlavý pes, který si vytváří velmi silné pouto se svým pánem. Je vhodný k dětem, které miluje. Navzdory svému zevnějšku umí být energický a temperamentní, nadšený při činnosti, ale klidný doma, odvážný, nikoli však agresivní. Je to přirozený hlídač a ochránce. Na cizí psy reaguje mírně, a když se musí bránit, dělá to neústupně, ale šetrně. Nesnáší chov ve venkovních kotcích. Potřebuje být doma a cítit přátelskou atmosféru. Když má radost, vydává poněkud nemocně znějící chrčení a funění.

Popis

Anglický buldok je středně velký pes s robustní postavou a krátkými končetinami. Průměrná výška v kohoutku je od 38 do 40 cm a váží kolem 22 až 25 kg. Má mohutnou hlavu se „splácnutým" čumákem a zřetelným spodním předkusem. Má mohutnou hlavu, krátký a silný hřbet, kulatý hluboký hrudník, statné končetiny a tzv. „vývrtkový" ocas. Srst je krátká, hladká a jemná, poměrně hustá. Barva srsti je ve variantách červenohnědé se žíháním nebo bez, někdy s bílými znaky a černou maskou. Vyskytují se i téměř celobílí jedinci, nejedná se však o albíny. Anglický buldok se bohužel nedožívá vysokého věku, průměr je 11 let.

Historie 

Prapředkem anglického buldoka jsou pravděpodobně starověcí psi z Asie, zejména tibetská doga, babylonský válečný pes a molosská doga, která žila v Athénách. Je to skutečně staré plemeno, z kterého šlechtěním vzniklo mnoho dalších plemen (např. americký buldok a další). Již ve 12. století začali Normané používat psy na zápasy s býky a tato původně lidová kratochvíle se později rozšířila i na šlechtické dvory. Stávala se také víc a víc krutou a od 16. století vznikla potřeba vyšlechtit plemeno, které by bylo schopné se do býka pořádně zakousnout a nedat se setřást. Předkus dolní čelisti a dozadu posunutý nos byl proto ideálním uzpůsobením. Když však byly býčí zápasy v roce 1835 v Anglii zakázány, neměl náhle anglický buldok žádné využití a plemeno málem zaniklo. Protože však byli oblíbenou rasou mezi prostým lidem, začali je lidé chovat jako společenské plemeno, což vyžadovalo změnit jejich bojovou povahu. Toho se dosáhlo změnou stavby těla z původní štíhlé na zavalitou, robustní postavu s krátkými nohami. Anglický buldok se stal v Anglii národním plemenem, několik jich vlastnil i Winston Churchill. Po dlouhá léta byl jeho export zakázán, takže u nás zdomácněl až v 80. letech 20. století.

Základní péče

Anglický buldok nemá žádné zvláštní nároky na chov. Nepotřebuje mnoho prostoru a stačí mu klidný koutek doma. Srst také nevyžaduje speciální péči, pouze se musí čistit vrásky na obličejové části, uši a okolí ocasu. Vzhledem ke zkrácenému nosu jsou buldoci velmi citliví na horko a přehřátí. Proto se musí hlavně v mládí poněkud krotit při dovádění. Buldoci často trpí nemocemi kloubů a víček a mívají těžké porody.

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.. Více informací zde.