POVAHA
Toto plemeno není příliš vhodné pro lidi, kteří nemají žádné zkušenosti se psy. Nevychovaný a dominantní pes může být velmi nebezpečný a mívá sklon k agresivitě, někdy může reagovat i na malé podněty útokem. Pokud je vydrážděn, zaútočí velmi tvrdě. Při správné výchově je svému pánovi oddaným společníkem, a pokud je k němu důsledná, respektuje i celou jeho rodinu. K cizím lidem je poněkud nedůvěřivý, ke známým návštěvám se chová přátelsky. Problémy mohou nastat při setkání s jinými psy, vůči nimž se tento pes chová dominantně a bojovně. Americký stafordšírský teriér se k dětem chová většinou mile a kamarádsky, při styku s malými dětmi je však nutný dohled. Při správné výchově se může mnohému naučit, a stává se psem přítulným a poslušným.
Toto plemeno je vhodné chovat v bytě, kde je mu umožněn neustálý kontakt s jeho pánem. Pokud je celoročně umístěn venku v kotci, potřebuje zateplenou, nejlépe mírně vyhřívanou boudu, protože poměrně špatně snáší umístění v chladných prostorách. Americký stafordšírský teriér není klasickým služebním plemenem. Vyhovují mu krátké, silové výkony.
POPIS
Americký stafordšírský teriér je plemeno středního vzrůstu. Jeho postava je svalnatá, podsaditá a robustní. To ukazuje na jeho velkou sílu, obratnost a vytrvalost. Stavba těla by však neměla působit těžkopádně.
Má širokou hlavu s plnými tvářemi a opravdu silným a pevným skusem. Americký stafordšírský teriér má silný krk a mohutný hrudník. Hřeb je poměrně krátký, zadní část se svažuje směrem k zemi a je rapidně užší než přední.
HISTORIE
Americký staffordšírský teriér má stejné předky s americkým pitbulteriérem, jsou jimi angličtí bulteriéři a v podstatě jde o dvě linie jednoho plemene. Spolu s anglickými přistěhovalci přišla do Ameriky i jejich vášeň psích zápasů a bulterieři. Nový osadníci používali bulteriéra mimo zápasů i na lov škodné, jako jsou kojoti a červení rysy. Přibližně do roku 1935 se jednalo o čistě pracovního tvrdého psa, u kterého nebyl rozhodující exteriér ale pracovní vlastnosti, povaha a „game“ tzv. bojovnost. Čím dál častěji se však kladl větší důraz na exteriér. Chovatelé se rozdělili na dva tábory. Jedni upřednostňovali dále pracovní kvality a „game“ a dále chovali svého pitbula s proměnlivým exteriérem a vysokou bojechtivostí a ti druzí začali klást důraz na líbivý vzhled a jednotnost bez pracovních kvalit. Z těchto psů vznikl americký stafordšírský teriér.