Azavak

Azavak – Krmivo Brit

Povaha

Azavak je přírodní plemeno a poměrně málo domestikované, takže v sobě má některé rysy divokosti. To se projevuje zejména určitou plachostí při kontaktu s něčím novým. Byl vždy cvičen pro lov a vychováván k samostatnosti v rozhodování. Tyto vlastnosti v něm zůstaly dodnes. Je to přirozený aportér a někdy trochu svéhlavý. Pokud je s ním dobře zacházeno a cítí bezpečí a lásku, pak je ke své rodině velmi milý, kamarádský a něžný, takže je vhodný i k dětem. Stejně tak se chová i k cizím dětem, k cizím dospělým je rezervovaný až nedůvěřivý. Azavak je zvyklý žít ve smečce, proto tento pes vyžaduje neustálou přítomnost rodiny. Je přítulný, ale ne dotěrný, takže například nikdy neolizuje tvář. Je dlouho hravý, rychle se učí a dlouho si pamatuje. Vzhledem ke své nedůvěřivosti k cizím lidem je výborný a nebojácný hlídač. Ve své vlasti pár psů dokáže zahnat i lva. Pes miluje pohyb a dlouhé procházky, nemá však rád vodu, a když prší, je někdy problém ho dostat ven.

Popis

Azavak je elegantní, vysokonohý pes, působící dojmem ušlechtilosti a lehkosti. Stavba těla je na rozdíl od sloughi obdélníková. Výška v kohoutku je u psa 64 až 74 cm, u feny 60 až 70 cm. Váha se pohybuje mezi 20 a 25 kg u psa a 15 a 20 kg u feny. Azavak má dlouhou, úzkou hlavu s černým nebo hnědým nosem, dlouhými a silnými čelistmi se zuby s nůžkovým skusem, velké, tmavé oči mandlového tvaru a vysoko nasazené, tenké, svěšené uši ve tvaru trojúhelníku. Krk je dlouhý, tenký a svalnatý, horní linie trupu rovná, či mírně stoupající, bedra krátká, suchá. Má hluboký, dobře vyvinutý hrudník, dlouhá, viditelná žebra a vysoko vtažené břicho. Ocas je nasazen nízko, je dlouhý, tenký a ke konci se zužující. Hrudní i pánevní končetiny má azavak dlouhé, rovné s okrouhlými tlapkami. Srst je krátká, jemná, bez podsady a na břiše téměř chybí. Přípustné jsou všechny odstíny od pískové po tmavě červenou, se strakatými končetinami. Na hrudi a na konci ocasu má bílou skvrnu. Průměrně se dožívá 12 let.

Historie

Azavak je starobylé přírodní plemeno, které již před mnoha staletími chovali kočovní Tuaregově z jižní Sahary a přilehlých oblastí. Azawakh (Azauakh) je jméno vádí (vádí = převážně vyschlé řečiště občasné řeky) v jižní části Sahary. Tito psi sloužili při lovu antilop a zajíců, ale také jako hlídači, nomádi je však považovali i za symbol přepychu. Azavak má společné předky (chrti typu sloughi), tedy prastaré orientální chrty, a dlouho také byl za jednu z variant sloughi považován, což ho poškozovalo v soutěžích (má totiž trochu odlišnou stavbu těla). V 70. letech dvacátého století byl však jako plemeno přechodně uznán a začal organizovaný čistokrevný chov. V roce 1981 plemeno zastřešila Francie. Do tehdejšího Československa byl první jedinec přivezen z Jugoslávie v roce 1975.

Základní péče

Od štěněčího věku se musí hodně času věnovat tomu, aby azavak ztratil svou vrozenou plachost. Je potřeba ho seznamovat s různými prostředími, s cizími lidmi a situacemi. Obecně se dá říci, že jeho výchova není zcela jednoduchá. Je to teplomilný pes, který nemá rád vodu, proto koupání omezíme na minimum, v zimě mu dáme obleček. Péče o srst nevyžaduje žádné zvláštní úsilí, pouze občas očistíme vlhkým hadrem a v době línání vykartáčujeme gumovým kartáčem.

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.. Více informací zde.