Povaha
Australský honácký pes zdědil všechny dobré povahové vlastnosti svých předchůdců. Je to inteligentní, všestranně talentovaný a neúnavně pracovitý pes. Tento psí workoholik je považován spolu s Australskou kelpií a Border kolií za nejpracovitější plemeno vůbec. Je vhodný pro práci s dobytkem, stejně jako s koňmi nebo drůbeží. Je samostatný, skromný, vytrvalý, houževnatý a zároveň lehce ovladatelný. Má silnou vazbu na pána a vyžaduje jeho neustálou přítomnost, kterou demonstruje tím, že ho chce doprovázet naprosto všude. Je výborný i k dětem, pouze se musí krotit jeho dingovský temperament. Je to také výborný hlídač, ostražitý a odvážný, poněkud nedůvěřivý k cizím lidem, avšak bez agresivity. Zvláštností je, že téměř neštěká. Adaptuje se perfektně do jakýchkoli podmínek, a proto se ve světě používá též k záchranářským pracím, k vyhledávání drog a výbušnin, apod. Australský honácký pes dosahuje výborných výsledků v kynologických sportech, westernových soutěžích, agility i flyballu. Je to zkrátka všestranný pracovní pes a zároveň ideální a věrný společník.
Popis
Australský honácký pes je silný, dobře stavěný, s průměrnou výškou v kohoutku mezi 43 a 51 cm. Váží kolem 16 až 25 kg. Hlava je široká, klínovitá se silnými čelistmi a postavenýma ušima. Má svalnaté tělo s hlubokou hrudí, velkými plícemi a silným srdcem. Končetiny jsou krátké a svalnaté s pevnými kostmi. Ocas má delší, nesený dolů, při běhu má funkci kormidla. Srst je krátká a hustá. Existují dvě barevné varianty. První je modrá-modrá, modře skvrnitá nebo modře tečkovaná, se skvrnami nebo bez skvrn. Povolené jsou modré, černé a žluté na hlavě. Druhá varianta je červená - psi červeně tečkovaní, se skvrnami nebo bez barevných skvrn na hlavě. Modrou barvu zdědil australský honácký pes po mramorově modré kolii. Štěňata se ale rodí bílá s malými tmavými skvrnami, podobná dalmatinům. Zbarvují se teprve po 4 až 5 týdnech. Průměrný věk plemene je 12 až 14 let.
Historie
Australský honácký pes je plemeno cíleně vyšlechtěné australskými honáky dobytka. Angličtí pastevečtí psi, kteří se do Austrálie dostávali spolu s osadníky, totiž nezvládali práci v drsném klimatu australského vnitrozemí, a proto bylo nutné vyšlechtit psa, který by byl houževnatější, ale přitom si zachoval výborné vlastnosti svých předků. Australský honácký pes vznikl koncem 18. století křížením kolie, která byla použita pro svoji ovladatelnost, pracovitost a vazbu na člověka, dinga, který dodal silnou stavbu a odolnost, bulteriéra, pro jeho odvahu a dalmatina, pro jeho vytrvalost. U nás je australský honácký pes zatím málo rozšířen, ale postupně si získává pozornost chovatelů skotu a koní, stejně jako lidí od agility a psích sportů.
Základní péče
Ve štěněčím věku je australský honácký pes velmi temperamentní, a proto se musí trochu krotit, zejména při styku s dětmi. V dospělosti pes potřebuje mnoho pohybu a práce. Pokud ji nemá, nudí se a není šťastný. Toto plemeno není přešlechtěné a téměř netrpí genetickými vadami, pouze občas se může vyskytnout dysplazie kyčelního nebo loketního kloubu. Štěňata se testují na hluchotu a vyšetřuje se také oční pozadí.