Povaha
Základní charakterovou vlastností kokršpaněla je optimistická veselá nálada. Anglický kokršpaněl je stále veselý, přítulný a přátelský pes, který miluje děti a lidi vůbec. Je zvídavý a kam se hnete, všude ho máte za sebou, hlavně v kuchyni. Je to totiž velký mlsoun a jeho apetit je nekonečný. Vždy vás rád přivítá skákáním a olizováním, a dokud se s ním nepomazlíte, nedá pokoj. Má energie na rozdávání, ale pokud má jeho pán sedavý životní styl, snadno se i z něho stane pecivál. Přesto ale miluje procházky, běh a hlavně plavání. Anglický kokršpaněl je šťastný, když se kolem něj něco děje, a když má být sám doma, dá mnohdy najevo svůj nesouhlas a pomstí se třeba na bačkorách nebo prádle. Je velmi inteligentní a rychle se učí, ale umí být i tvrdohlavý. Pokud je jeho pán nedůsledný, umí toho mazaně využít. Vždy se ale rychle stane miláčkem rodiny.
Popis
Anglický kokršpaněl má sportovní, živou, vyváženou postavu. Výška v kohoutku bývá od 38 do 41 cm a váha kolem 12,5 až 14,5 kg. Má dobře vyvinutou, objemnou hlavu se čtvercovým čumákem a silnými čelistmi s nůžkovým skusem. Oči má hnědé až tmavohnědé s inteligentním výrazem. Uši nasazené v úrovni očí jsou porostlé hladkou, hedvábnou srstí. Má silný trup s mírně se svažující hřbetní linií, hluboký hrudní koš a klenutá žebra. Ocas se většinou již nekupíruje, je mírně ohnutý, nasazený pod hřbetní linií a téměř stále se vrtí. Srst je hedvábně hladká, nikdy drátovitá nebo příliš kudrnatá a může mít různé barvy. Nikdy však není celobílý. V průměru se dožívá 12 až 13 let.
Historie
Kokršpaněl má ve jménu jak zemi, odkud pravděpodobně pochází, tak zemi, kde byl vyšlechtěn. Výraz „span" je kartagiňské označení pro králíka, kterých bylo území Iberijského poloostrova plné, odtud tedy Španělsko a španěl, jako pes, který je lovil. Teorií o původu tohoto jména je ale více. Říká se také, že jméno „spaniel" vyslovil v roce 945 waleský král Howell, jako označení pro loveckého psa. Výraz „kokr" pochází zřejmě z anglického „woodcock", neboli sluka lesní.
Původ anglického kokršpaněla je celkem nejasný. Možná pocházeli jeho předci z Malé Asie, možná přišli s Kelty z Balkánu a možná skutečně pocházejí z území dnešního Španělska, ačkoli se o tom nedochovaly zmínky ve starých španělských spisech. Každopádně španěl, dříve označovaný také jako ptačí pes, byl původně lovecký pes, který měl za úkol ptáka vyplašit a nahnat do sítě, nebo do spárů sokola či jestřába. Podle toho, kde plašil, se dělil na vodního a polního. Vodní byl větší a později z něho vznikl špringeršpaněl, polní byl menší, lépe přizpůsobený pro lov v houštinách a vznikl z něho kokršpaněl. Zásluhu na tom mají od konce 19. století angličtí šlechtitelé, kteří v roce 1885 založili první chovatelský klub. Jakýmsi praotcem všech kokršpanělů je pes Obo, narozený v roce 1895. Standard plemene byl uznán v roce 1902. Později, kolem roku 1920, se od sebe začaly oddělovat linie amerického kokršpaněla a anglického kokršpaněla.