POVAHA
Erdel je plný energie, a proto se hodí k aktivním lidem. Je to skvělý rodinný společník. S dětmi nemá problém, ani není agresivní, ale ony se ho musí naučit respektovat a dopřát mu prostor, když to potřebuje. Je to hravý pes, a to do vysokého věku.
K cizím lidem se chová ostražitě a za plot je rozhodně nepustí. Ale s chtěnou návštěvou mít problém nebude. Je to výborný hlídač a bude chránit celou svou rodinu, takže pozor na přehnané hraní vašeho dítěte s těmi od sousedů, aby pes situaci špatně nevyhodnotil. Erdel má silně vyvinutý lovecký pud, což znamená, že se při procházce může pustit za zvěří. S jinými domácími zvířaty typu králíka, kočky a dalších má tento teriér dobrý vztah, ale jenom pokud s nimi vyrůstá od útlého věku. Když se k vám na zahradu zatoulá cizí kočka, nemusí to s ní dopadnout dobře.
Jedná se o učenlivé a inteligentní plemeno, které potřebuje dostatek vyžití, ale nemusí se nutně jedna pouze o lovecké zaměření, existují i jiná odvětví kynologie, ve kterých může erdel vynikat. Výcvik musí být důsledný ideálně prostřednictvím pozitivní motivace. Ale erdelové jsou velmi chápaví, dokonce bývají cvičeni jako služební psi.
POHYB
Jedná se o velmi aktivní plemeno, které se nespokojí s pár krátkými procházkami za den. Aby byl spokojený, potřebuje opravdové vyžití. Můžete ho vzít s sebou na túru nebo s ním chodit běhat, ale potřebuje něco dělat. Hodí se do aktivní rodiny, pokud nemáte dostatek času nebo si raději lehnete na gauč, pak to není pes pro vás.
Společně se můžete věnovat i mnoha kynologickým aktivitám. V dnešní době se již moc erdelů nevěnuje původnímu lovu, ale stále častěji je můžeme vídat jako psy na agility, skládají se svými pány zkoušky z poslušnosti, ale hodí se i na záchranařinu nebo stopy. Jakýmkoliv aktivitám se bude věnovat s velkým nadšení.
HISTORIE
Historie tohoto skvělého plemene sahá do 19. století, kdy byli v anglickém hrabství Yorkshire chováni všestranní lovečtí psi, kteří lovili vodní zvířata v okolí řeky Aire. A také rádi chytali hlodavce. Byli nazýváni Waterside nebo Working teriér a zajímavostí je, že nebyli chováni šlechtou, ale obyčejnými lidmi, kterým pomáhali v tehdejším nelehkém životě, kromě lovu také spolehlivě hlídali. Waterside teriéři vznikli křížením vydraře a staroanglického teriéra.
Ve druhé polovině 19. století existovalo několik tisíc jedinců, ale zatím byli typově nejednotní. Měli však hustou srst, která chránila psa před vodou, na zádech bylo šedé sedlo a na končetinách pálení. Přikříženo bylo ještě několik plemen, která zajistily jednotnost barvy, a také zlepšení povahových vlastností. Při šlechtění byl použit gordonsetr, welsh teriér, irish teriér a doknce i bulík nebo kolie.
V roce 1880 došlo na výstavě k přejmenování plemene na název, jak ho známe dneska. Airedale teriér je pojmenován po řece Aire, kolem níž se tito teriéři hojně vyskytovali. Od roku 1886 docházelo k prvním zápisům do plemenné knihy a o tři roky později vyhrálo plemeno na výstavě pořádané Kennel Clubem speciální cenu pro nejlepší teriéry.
Ještě před příchodem 20. století se erdel začal šířit i do zbytku Evropy a v roce 1911 bylo na výstavě v německém Hamburgu přihlášeno 119 jedinců! V tehdejším Československu vznikl klub zaštiťující erdel teriéry v roce 1924. S druhou světovou válkou přišel útlum v chovu, ale erdel by tak oblíbený, že neměl problém toto období ustát.